Nechte si udělat rychlou kalkulaci překladu zdarma nebo nás kontaktujte emailem / telefonicky.
Překlady průvodcovských textů do němčiny
Tento měsíc jsme byli telefonicky kontaktování potencionální klientkou, která pracuje jako průvodkyně na zámku s dotazem na možnosti překladů průvodcovských textů do němčiny a také angličtiny. Klientce jsme vysvětlili, že oba tyto jazyky překládáme a požádali jsme ji o zaslání textů k náhledu. Zákaznice nám slíbené podklady ihned zaslala a my jsme tak mohli spočítat přesný počet normostran, které překlad bude mít a zaslat klientce zdarma a nezávazně kalkulaci i s termínem vyhotovení.
Klientka nám poděkovala za bleskovou odpověď a vysvětlila, že naši nabídku ještě musí odsouhlasit pán kastelán. Druhého dne jsme obdrželi od klientky závaznou objednávku překladu, včetně fakturačních údajů, na základě naší cenové nabídky.
Náš další postup je následující: zakázku zavedeme do našeho systému a okamžitě zadáme text k překladu překladateli. Tento text překládal zkušený překlad s mnohaletou praxí a dlouholetým pobytem v zahraničí. Překlad byl vyhotoven dle zadání a v dohodnutém termínu. Po vyhotovení byl odeslán klientce ve Wordu s prosbou o potvrzení přijetí. Klientka takto hned po obdržení učinila.
Ukázka překládaného textu:
MRAMOROVÁ CHODBA
Zde bych vás rád/a seznámil/a s historií. Vranov jako hrad je poprvé připomínán v Kosmově kronice již k roku 1100. Byl nejdříve královským majetkem, později majetkem moravských markrabat. Na počátku 14. století jej do zástavy získal Jindřich z Lipé a později mocný a bohatý rod Bítovských z Lichtenburka. Od 16. století se majitelé hradu velmi často střídali. V roce 1680 ho získal Michal Jan II. z Althannu, příslušník nejvýznamnějšího rodu v dějinách Vranova, který zdejší panství držel ve čtyřech generacích více než 100 let. 19. století proběhlo ve znamení dvou polských rodů Mniszků a Stadnických. O nich se můžete více dozvědět na druhé prohlídkové trase.
A nyní ke stavebnímu vývoji hradu. Byl původně dřevěný a měl za úkol bránit jižní hranici přemyslovského státu. Později byl přebudován na hrad kamenný a jeho opevnění bylo podstatně rozšířeno. Jak hrad vypadal, dokládá kopie původního barokního obrazu z roku 1660, tedy pět let před jeho vyhořením. Do dnešních dnů se zachovala tzv. Vraní věž na východě v levé části obrazu, dále dvě věže v popředí, kterými se hrad zásoboval vodou. Jejich koruny byly propojeny dřevěnou lávkou vyvedenou nad hladinu řeky. Z této předsunuté plošiny se pak pomocí otočného rumpálu a vědra čerpala voda, která se sváděla žlabem do cisterny, vytesané ve skále pod dnešním Sálem předků. Ten byl vystavěn na místě původní gotické věžovité kaple. Starý vranovský hrad měl čtyři křídla a velmi malé nádvoří. Severní křídlo bylo zbořeno a na jeho místě vznikla vyhlídková terasa s pohledem do vranovského údolí. Zachováno zůstalo předhradí se středověkou strážní věží, stejně tak přístupový most, po kterém jste do zámku přicházeli. Na obraze nevidíte dnešní zámeckou kapli Nejsvětější Trojice, která vznikla jako novostavba až na počátku 18. století.
Portréty na stěnách představují příslušníky rodu Althannů. Tento původně bavorský rod přesídlil do Rakouska v 16. století a postupně získal majetky i v českých zemích. Althannové se těšili přízni hned několika generací habsburských panovníků, jejichž portréty jsou zavěšené na stěnách mezi okny. Uprostřed vidíte císaře Karla VI. a jeho manželku Alžbětu Kristýnu, dále je zde jejich dcera Marie Terezie, císař Josef II. a jeho synovec František II.
Ještě než vstoupíme do velkého barokního apartmánu, upozorním vás na dvě grafiky vedle dveří. Zachycují totiž další althannská sídla na Moravě. Vedle Vranova pobývali často na zámku v Jaroslavicích, který je dnes nepřístupný. Navštívit ale můžete zříceninu Nového Hrádku u Lukova.
Překlad:
MARMORFLUR
Hier möchte ich Sie gerne mit der Geschichte des Schlosses bekannt machen. Frain als Burg wurde zum ersten Mal im Jahre 1100 in Chronica Boemorum erwähnt. Die Burg war zuerst im königlichen Besitz, später im Besitz der mährischen Markgrafen. Zu Beginn des 14. Jahrhunderts erhielt die Burg Heinrich von Leipa und später das mächtige und reiche Adelsgeschlecht Bitov von Lichtenburg. Seit dem 16. Jahrhundert wechselten die Besitzer sehr oft. Im Jahre 1680 erwarb die Burg Johann Michael II. von Althann, ein Mitglied des bedeutendsten Adelsgeschlechts in der Geschichte von Frain, das die Burg in vier Generationen mehr als 100 Jahre besaß. Im 19. Jahrhundert werden zwei polnische Geschlechter erwähnt - Mniszek und Stadnicky. Über diese werden Sie in der zweiten Führung mehr erfahren.
Und nun zur Baugeschichte der Burg. Sie war ursprünglich aus Holz und hatte zur Aufgabe die Südgrenze des Přemysliden Staates zu verteidigen. Später wurde die Burg in eine Steinburg umgebaut und ihre Befestigung wesentlich erweitert. Wie die Burg ausgesehen hat, belegt die Kopie des Barockbildes von 1660, also fünf Jahre früher, bevor sie ausgebrannt ist. Bis heute wurde der sogenannte „Frainer-Turm“ im Osten im linken Teil des Bildes erhalten, weiterhin zwei Türme im Vordergrund, durch welche die Burg mit Wasser versorgt wurde. Diese waren mit einem Holzsteg, geführt über die Oberfläche des Flusses, verbunden. Von dieser Plattform hat man mit Hilfe einer Handwinde und Eimer das Wasser geholt, das dann über eine Rinne in ein Reservoir geleitet wurde, das im Felsen unter dem heutigen Ahnensaal gemeißelt war. Der Saal wurde anstelle der ursprünglichen gotischen Turmkapelle aufgebaut. Die alte Burg Frain hatte vier Flügel und einen kleinen Innenhof. Der Nordflügel wurde abgerissen und an seiner Stelle entstand eine Aussichtsterrasse mit Blick auf das Frainer Tal. Erhalten geblieben sind die Vorburg mit mittelalterlichem Wachturm, sowie die Zugangsbrücke, über die Sie zum Schloss gekommen sind. Auf dem Bild sieht man nicht die heutige Schlosskapelle der Heiligen Dreifaltigkeit, die zu Beginn des 18. Jahrhundert neu gebaut wurde.
Die Portraits an den Wänden stellen die Mitglieder des Althanner Adelsgeschlechts dar. Das ursprünglich aus Bayern stammende Geschlecht siedelte nach Österreich im 16. Jahrhundert um und erwarb allmählich Besitztümer auch in tschechischen Ländern. Althanner erfreuten sich der Gunst gleich von einigen Generationen der Habsbuger Herrscher, deren Portraits an Wänden zwischen den Fenstern hängen. In der Mitte sehen Sie den Kaiser Karl VI. und seine Gattin Elisabeth Christine, weiterhin ihre Tochter Maria Theresia, Kaiser Joseph II. und seinen Neffen Franz II.
Bevor wir das große barocke Appartement betreten, weise ich noch auf zwei Grafiken neben der Tür hin. Sie stellen nämlich weitere Sitze der Althaner in Mähren dar. Neben Schloss Frain hielten sie sich oft auf Schloss in Joslowitz auf, das heute unzugänglich ist. Aber man kann die Burgruine Neuhäusel bei Lukov besuchen.
Pro více informací nás kontaktujte emailem / telefonicky.