Srbština - blízká i vzdálená

Srbština patří do jihoslovanské skupiny indoevropských jazyků. Po rozpadu Jugoslávie se srbochorvatština, definovaná jako společný jazyk Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, oficiálně rozdělila na tři vzájemně srozumitelné jazyky - srbštinu, chorvatštinu a bosenštinu. Ačkoli se termín "srbochorvatština" přestal používat, je nadále předmětem sporů kvůli svým historickým, kulturním a politickým konotacím a kvůli nedostatku shody při definování toho, co se rozumí pod pojmem "jazyk". Stačí říci, že tyto jazyky jsou do značné míry artefakty politických, nikoliv jazykových rozhodnutí.

Východní část Jugoslávie (tj. Srbsko, Černá Hora, část Bosny a Hercegoviny) byla nábožensky a kulturně mapově odlišná od západní části země (tj. Chorvatska a části Bosny a Hercegoviny). Srbsko bylo pod osmanskou nadvládou, zatímco Chorvatsko pod rakousko-uherskou. Srbština a chorvatština se staly jedním jazykem v 19. století v rámci snahy o vytvoření nezávislého jihoslovanského státu (jug znamená "jih").

Ačkoli se srbština, chorvatština a bosenština v řadě ohledů liší, tyto rozdíly nebrání vzájemné srozumitelnosti a ve skutečnosti nejsou tak velké jako rozdíly uvnitř samotných jazyků. Není to překvapivé, protože neustálé migrace slovanského obyvatelstva během pěti set let turecké nadvlády vytvořily složitou škálu místních dialektů, které překračují nověji stanovené státní hranice.

Srbsko - stojí za návštěvu

Rozmanité, pohostinné a zatraceně zábavné - vše, co jste o Srbsku nikdy neslyšeli, je pravda. A co je nejlepší, tato vnitrozemská země v srdci Balkánu je stále ještě mimo turistické trasy. Přestože divokého srbského ducha ztělesňuje prvotřídní noční život v Bělehradě a velkolepý festival EXIT v Novém Sadu, když se podíváte za hranice těchto historických metropolí, objevíte směs kultur a nezkaženou přírodu, která je ideální k prozkoumání.

Ale i srbský venkov má své kouzlo. Secesní městečko Subotica si libuje ve svém rakousko-uherském dědictví, v bohémském Niši se ozývá klapot romských koňských povozů a Novi Pazar s minarety se dotýká nejposvátnějších srbských pravoslavných klášterů. Založené vinařské oblasti a termální lázně rozkládající se na kopcích sahají až do římských dob. Na svazích Kopaoniku, Zlatiboru a Staré Planiny se snoubí starobylé tradice s aprés-ski blingem, zatímco super-scénické národní parky Tara a Đerdap překypují možnostmi pěší turistiky, cyklistiky, raftingu a kajaku. Srbsko nabízí více, než by se dalo čekat a ještě se u toho dobře pobavíte.